Ach ta inteligence … umělá

Všude tolik názorů, zkoušek, výstupů…
Posledních pár týdnů si s tím strojem hrajeme taky.

Umělá inteligence by umělá inteligence Midjourney

Tedy hrajeme… Spíš ho opravdu používáme ke své práci na projektech.
To mě přivedlo k několika postřehům…

1. Vyšší efektivita přemýšlení
   Člověk je pomalý a myšlení bolí. K závěrům se tak na projektech dostáváme za vynaložení velkého množství času. Ten čas není kompaktní, je “randomizován”. Ty nejlepší syntézy/vhledy přicházejí mimo čas tzv. věnovaný práci. Prostě někde něco blikne a najednou je to na světě. Je to velmi nahodilé… Nahodilost potřebuje podpořit hromadou stimulace. A na tu je “četování” se strojem skvělé!
   Záběr stroje je obrovský a vůbec nevadí, že nemá data za posledních 18 měsíců…
2. Hrozba lenosti
   Člověk je z podstaty líný.
   Velmi často tak volí různé zkratky, aby byl rychleji v cíli. Se “strojem” je velmi lákávé akceptovat “mentální” zkratky. Prostě se na něco poptáte a dostáváte odpověď, která ve většině případů “není vůbec blbá” — taky je přece od “inteligence”.
   Myslím, že všichni, kteří podlehnou této “mentální lenosti” v konečném důsledku ztratí svůj job; ztratí schopnost přidávat hodnotu a budou strojem skutečně nahrazeni. Přesně jak se hrozí snad v každém článku o umělé inteligenci…
   Stejně jak jsme poztráceli schopnost orientace ve městě, kterou jsme “předali” našim navigacím… My lidi, ale přece nechceme schopnosti předávat! My je chceme zvyšovat, apgrejdovat, bůstovat… Výsledek může být pro většinu lidí ale přesně opačný…:-(
3. Otázka není jednoduchá
   Člověk častěji hledá odpovědi než otázky.
   Vždy jsem si myslel, že otázka je důležitější než odpověď. Mít správnou otázku vede ke správné odpovědi. Není tedy správných řešení bez správných otázek.
   Když si tak “trénujete” svoje přemýšlení při chatování se strojem, začínáte si o to víc uvědomovat, že správně formulovaná je základem všeho. Slova, jejich významy a jejich propojení do věty vede k zadefinování “informace”, se kterou může druhá strana nakládat. A je jedno jestli je druhou stranou “stroj” nebo člověk. Oba potřebují opravdu precizně zformulovanou otázku, aby vůbec měli šanci najít správnou odpověď.
   Musíme se naučit víc o slovech, která používáme. Ten “stroj” nás možná naučí přesněji formulovat, vystihovat lépe podstatu věcí pomocí jazyka.

Vše je tedy jen a pouze o tom, jak budeme chtít AI využívat. Jestli ji do svých životů vsuneme jako náhradu naší vlastní hlavy nebo ji budeme používat jako trénéra naší vlastní hlavy…